Můj partner je Ital. Amen.




Na tom v dnešní době není zcela nic výjimečného. Párů složených ze dvou národností stále přibývá. A od počátku výměnného programu Erasmus jakoby se s nimi pytel roztrhl. Každá národnost s sebou do vztahu přináší něco nového. Odlišná kulturní výchova rozhodně hraje svoji zásadní roli ve vztazích. Občas tak dochází k  naprosto absurdním nedorozuměním mezi partnery, proto se musíte stále držet vzácného pravidla - nikdy si neber nic osobně a nikdy nedělej ukvapené závěry. Kniha Čtyři dohody od Don Miguel Ruiz, se tak pro mě stala biblí. Jen díky ní jsem se naučila přistupovat k našemu vztahu s nadhledem, který si udržuji dodnes. Opravdu si nikdy nic nesmíte brát osobně. A už vůbec ne, pokud nejste stejné národnosti jako váš partner/ka. To byste totiž skončili po pár dnech. A tak už se těch pár měsíců já i partner učíme, jak vzájemně tolerovat naše odlišné návyky, denní rituály a občas i samotnou podstatu světa (až tak se někdy náš pohled na věci liší!). A i když občas musíte být hodně trpěliví a nadměrně ochotní učit se všemu novému, ať už se vám to líbí nebo ne, je to jako se stávat novým člověkem a uchovávat si pouze ty lepší vlastnosti. Denně se tak moc učíte a rozvíjíte po osobní stránce, že se na svém partnerovi s odlišným kulturním pozadím stáváte až závislí. 


Přestože se každý partner od partnera liší, já sama nerada zobecňuji a kategorizuji, určité stereotypy každá národnost přeci jenom má. Abych vám předložila nějaký vzorec chování a výklad “italského partnera” s nějakou širší definicí vztahující se na celý národ, vyzpovídala jsem deset kamarádek (nejen Italek) žijících či randících s Italem a došly jsme k závěru, že těchto 7 bodů naše drahé polovičky dokonale vystihuje! 


Co nikdy ve vašem vztahu nechybí, když je váš partner Ital? 


Maminka


Ta pravá italská Mamma! Ale také všudypřítomná babička. Vlastně celá rodina. Ital vám spolu s ním do vztahu přináší celou svoji rodinu. Nemyslím jen to nukleární jádro, ale opravdu rodinu i se vším příbuzenstvem. A to hned od začátku. Ale vraťme se zpět k té nejvzácnější osobě, myšleno se vší úctou a respektem, kterou pro Itala ztělesňuje maminka. Pokud si nesednete s ní, myslím, že celý vztah můžete rovnou zabalit. Mám to ale štěstí!!! Italové se od rodičů stěhují poměrně pozdě, většinou až kolem třicátého roku (tady se jich však musím zastat, protože vysoké životní náklady v Itálii to ani jinak neumožňují!). A když se konečně odstěhují, moc se tím prakticky nezmění. Oni totiž všichni bydlí vedle sebe. Tak například my. V jednom patře má byt můj partner, vedle bydlí rodiče a vedle nich babička. Jeho sestra už se nevešla. Ta bydlí o patro výše. Nemyslete si, že tahle rodina je pouze nějakou výjimkou, takhle opravdu bydlí všichni. Nebo alespoň většina. Náš kamarád dostal minulý měsíc od rodičů nový barák. Hned naproti přes jejich zahradu. Další kamarád si koupil před rokem byt. Ve stejné budově však nebylo nic volného, tak musel sáhnout až po té o 50 metrů dále. Italové jsou si prostě stále na blízku. Od bytu či domu má klíče celá rodina a ani by mě nepřekvapilo, kdyby i všem sousedům visel doma náš klíč. Když si ráno čistíte zuby a máte dojem, že se někdo pohybuje po bytě, zloděje můžete s největší pravděpodobností vyloučit. Naopak čekejte maminku, která se řítí s čerstvě nažehlenými košilemi nebo babičku, která si k vám přijde v 7 ráno pověsit prádlo, protože na vaší terase svítí více sluníčka než na její, nebo se vás jde zeptat, jestli nemáte její hrnec někde. Rodinné shromáždění probíhá téměř denně, nikoliv jen během víkendu. Ale tak zas je to hezký, že jsme pořád všichni pospolu. Tady totiž nikdy nejste sami!


Komplimenty


Ale pozor! Neplatí na Italky! Ale na mě ještě stále ano. Vždyť se to poslouchá hezky, když vám někdo, ať už se jedná o partnera nebo neznámého kolemjdoucího, skloní kompliment. Zejména v ten nechvalně proslulý den “blbec”, kdy vlasy nejdou, pleť nespolupracuje a o prázdném a nemoderním šatníku, ve skutečnosti narvanému k prasknutí těmi všemi novými hadříky, raději nemluvě. No známe to všechny, dámy! Problémem je, že oni s těmi komplimenty umí zasypat každou ženu. Takže i když se těm krásně znějícím slůvkům lehce podlehne, vždy musíte zůstat nohami pevně na zemi. Občas mi to přijde jako hra a Italové jsou v ní přeborníci. Jakmile rozpoznají, že vás těmi lichotkami dostali, ta hra končí. Pro vás. Ale Italky si po strategické stránce počínají velmi dobře a potěšení z komplimentu na sobě nikdy znát nedají. Stačí totiž opětovat úsměv tomu frajerovi naproti vám, který na vás svůdněji mrknul a trocha té zdravé žárlivosti se u vašeho Italského partnera ihned dostaví. Co je ale udivující a pro mě stále zatím nepochopitelné, Ital žárlí pouze na Itala. Ostatní jakoby neexistovali. Lépe řečeno, ostatní nejsou konkurence. Italové si myslí, že jsou ti nejlepší svůdníci na světě. Ale asi jsou, když se sem ročně provdá tolik cizinek. Je to tou zemí, ke které jako bonus dostanete nějakého chic Itala nebo je to tím chic Italem, ke kterému jako bonus dostanete povolení k pobytu v tak krásné zemi? A když už jsme u toho svůdnictví, nebyl náhodou Giacomo Casanova, jehož příjmení se stalo obecným synonymem pro všechny notorické “svůdníky”, Ital? To vysvětluje vše! 

Přímočarost, otevřenost


Italové jsou velmi upřímní lidé. Řeknou vám vše narovinu, bez zbytečných okolků. Pokud se jim něco líbí nebo naopak zcela nelíbí, dají svým emocím volný průchod nehledě na situaci. Občas by mi nevadilo, kdyby si ty (ne)lichotky nechali pro sebe a nemuseli na vás hned vybalit svůj názor. Třeba když vám od srdce řeknou, že byste si už mohli zajít ke kadeřníkovi, že to risotto je příliš uvařené, že ten outfit vám dneska moc nesedne atd. Někdy byste raději slyšeli hezky se poslouchající milosrdné lži. Na druhou stranu musím říci, že tohle je vlastnost, kterou si na nich cením ze všeho nejvíce. Ne každý člověk umí být tak přímočarý jako právě Italové, což vám dovolí nebýt stále v pozoru a nepřemýšlet nad postranními úmysly. Nejvíce otevření jsou však Italové během jednání s ženským pohlavím. Co chtějí, řeknou si. To je ten důvod, proč se tak lehce randí s Italem, protože když se mu opravdu líbíte, řekne vám to ještě předtím, než se vám vůbec stihne představit.  


Velká romantická gesta


Tady ani není více co dodávat, Italové prostě a jednoduše jsou na vlně romantiky. Avšak musím říci, že jsou velmi originální. Klišé není v kurzu. Já se za romantika nepovažuji, i když můj partner mě stále přesvědčuje, že jsem. Asi mu nedělní snídaně do postele jako projev romantiky stačí (a mně ta vidina prodloužit si válení v posteli za tu námahu dojít do pekařství pro nějaký ten croissant rozhodně stojí). Takže pokud já se zdám Italovi jako romantik, pak nevím jak by definovali oni sami sebe. Zpočátku jsem si myslela, že všechna ta romantická gesta po pár týdnech skončí jako u většiny vztahů, nicméně 18 měsíců a stále se mi jich dostává. A vzhledem k tomu, že mé potencionální tchyni po 40 letech manželství taky, předpokládám, že se to s Italy táhne celý život. Na to si ovšem velmi ráda zvyknu! Doposud nejoriginálnějším počinem mého partnera byl sladký vzkaz přilepený na toaletním papíře. No uznejte, že tam si toho opravdu každý všimne a on tak má jistotu, že jeho zpráva bude doručena! Proto i něco zcela tak neromantického jako ranní toaleta se v podání Italů přemění na ten nejromantičtější zážitek! 


Tady máte důkaz!

Drama


Ještě lépe drama queen, protože v ten onen moment jakoby před vámi stála hysterická ženská, která zcela ztratila hlavu a dosáhla nejvyššího bodu nepříčetnosti. Oni jsou Italové v celku hodně pohodoví a nad ničím se nijak nepozastavují. Ale jakmile je něco s jídlem či vínem v nepořádku, jakmile ten idiot před vámi a za vámi neumí řídit, jakmile do vás někdo drbne, jakmile vás z jedné přepážky pošlou na další a zase na jinou, jakmile je na jejich oblečení nepatrná skrvna, jakmile je někdo nepozdraví, jakmile… a takhle bych mohla pokračovat několik dalších řádků. Občas to vypadá, že se jim v jedné vteřině zhroutí svět. Nicméně po jednom výrazném a vášnivém gestu, pomocí kterého vyjádří všechny své navalující se emoce, se zase smějí jako sluníčka a jsou ti neroztomilejší a nejmírumilovnější lidské bytosti. Temperementní krev jim prostě koluje v žilách!


Vynikající jídlo a nejméně pár lahví vína k tomu


Vaření, tak to by jim šlo. A dokonce moc dobře. Traduje se, že láská prochází žaludkem. V Itálie to platí dvojnásob. Ty jejich spaghetti all’amatriciana jsou doslova k sežrání! Vůbec se netrápí s nějak složitým exoticky znějícím menu o několika chodech. Oni ví, že italská klasika vždy uspěje. Žena randící či žijící s Italem si může být jistá, že kvalitního vína je doma vždycky dost. A koho by takový bezedný pohár lahodného bílého či červeného neuspokojil. Výběr by však raději měl být přenechán na Italech. Jakmile obstaráváte oběd či večeři vy a nezkombinujete správně všechny své pokrmy s hodícím se vínem, vaše tříhodinové kuchtění (s cílem dosáhnout těch slov, že to bylo alespoň tak dobré jako od maminky, což je výhra pro vás) přijde zcela na zmar. Doporučuji tak podobně soužícím neitalským hospodyňkám vyvářejícím pro Itala, aby konzultovali svůj výběr s nějakým sommeliérem nebo aby si pořídili kuchařku, kde jsou všechny jídla rovnou spárovaná i s vínem. A pak že je italská grastronomie tak snadná! Dodnes si pečlivě uchovávám v zástěře papírek s postupem “jak uvařit těstoviny”, protože i tak triviální věc vyžaduje velmi sofistikovaný přístup.


Ty jeho spaghetti!

Elegance a vůně


Péče o svůj zevnějšek. Ve světě se tomu většinou říká metrosexualita. V Itálii nikoliv. Pro Italy je péče o svůj zevnějšek základem. Proč by o sebe měly dbát pouze ženy a chlapi vedle nich vypadat jako neandrtálci, kteří v životě ani k parfému nepřičichnou. Když se váš partner již po páté převléká a stále ne a ne najít tu dokonalou kombinaci, kdy se každý detail skloubí dohromady a výsledek bude ohromující… a nakonec klasicky skončí u kvalitně šité košile a dobře padnoucích jednoduchých kalhot s nějakým stylový párem bot…občas vás to už prudí, ale nikdy vás jeho styl nenudí. Oni to prostě umí. Tak jako umí skvěle vařit, aniž by se tomu nějak věnovali, i tak se umí oháknout, že vždy vypadají skvěle. Ať už před zrcadlem stojí hodiny nebo dvě minuty. Italové mají svůj osobitý styl. Míra kvality všech jejich kousků ve skříni je vysoká. A když jim sedne materiál a střih, tak se cítí tak výjimečně, že to z nich vyzařuje na dálku. Před odchodem z domu navíc nikdy nezapomínají na parfém. A ten je jejich poznávacím znamením. 



Zajímalo by mě, jaký list by si partner připravil o mně. Až jednou seberu odvahu, asi se ho zeptám. 

17 komentářů

  1. Je hezký, jak si lidé z různých kultur dokáží k sobě najít cestu a respektovat se :) Jinak to romantické gesto je vážně skvělé :D

    OdpovědětVymazat
  2. To s tím bydlením mě přišlo docela vtipné, ale na druhou stranu je to hezký, že bydlíte tak všichni blízko sebe.
    Ta upřímnost je podle mě výhoda, ale někdy to nemusí být úplně na místě jak říkáš no, nikdy moc nechce slyšet že se mu jídlo nepovedlo, když před tím u toho strávil hodně času.
    Tohle je hodně zajimavý článek, vážně mě některé věci docela překvapily, protože jsem se ještě nikdy nesetkala s nikým, kdo by byl italské národnosti. Vážně super článek :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! :) Ráda bych v tomto poodkrývání italské domácnosti a fungování italské rodiny pokračovala, protože tohle je vážně něco, co jsem doposud nezažila a ostatní moc neznají :) S bydlením...jsem hodně společensky založená, ale občas ... :D Ale jak říkáš, je to vážně hezký být pořád takhle pospolu, i když někdy náročnější :D!

      Vymazat
  3. Krásný článek! Moc přeju, aby vám to vydrželo! Z toho článku jsem dostala chuť na špagety! :D Nechceš někdy napsat třeba recept na ně? ♥

    http://basic-whitegirl.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! Doufám, že se ti spaghetti povedly! Recept rozhodně přijde v blízké době!!! :)

      Vymazat
    2. Moc se na něj těším!!! ♥♥♥

      Vymazat
  4. Krásny článok, veľa talianov nepoznám, ale kamarátka ma tiež manžela Taliana a musím povedať, že to všetko sedí :))
    LIFE IN PICTURES BY LU

    OdpovědětVymazat
  5. Tak tento článek se povedl, všechno sedí. Malou chviličku jsem s jedním Italem chodil a všechno výše popsané mi ho rázem připomnělo :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Je to tak no...není to žádné "klišé" s Italy :D

      Vymazat
  6. Skvělý článek! Právě jsem objevila tvůj blog a těším se, až se více začtu. Teď už ale utíkám domů za tím mým Italem, přijela k nám jeho mamma, tak se musíme věnovat vzácné návštěvě :)

    OdpovědětVymazat
  7. Objevila jsem V8š blog náhodou !
    Moje velmi dobrá kamarádka ze základní školy si vzala také Itala Kajetána a má s ním 3 mafiánky / holky / ;-)
    Už žije v Itálii skoro 25 roků!
    Rodiče v Čechách už nemá, jen sestru.
    Myslím, že vše co je tu psáno, i ona zažívala na vlastní kůži.
    Včetně té samoty v jiném příspěvku.
    Mám pocit, že jí hodně pomohla v těchto chvílích česká kamarádka, žijící také v Itálii.
    Tak přeji ať se Vám i v Itálii daří co nejlépe a jste šťastná.
    P.S. Romantických vzkazů a překvapení jsem zažila také několik, ale musím uznat, že tento vzkaz je opravdu originální!
    S tímhle mužem se v životě rozhodně nudit nebudete!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za moc milý komentář! :) Přesně jak říkáte, rozhodně vím, že to takhle zažívá každá Češka, která se seznamuje s Itálií a co více s Italy samotnými :D No máme to takové pestřejší oproti jiným kulturám :D A dám Vám za pravdu, myslím, že se nudit nebudu jednou :) Hezký den Vám přeji :)

      Vymazat
  8. Díky za návštěvu u mě na blogu. Musela jsem oplatit a rozhodně jsem neprohloupila... Ten příspěvek je skvělý - hezky a vtipně napsaný... Člověk si stále rozšiřuje obzory :-) Přeji krásný čas strávený v Itálii. A.

    OdpovědětVymazat
  9. Ahojky holky, můj partner je také Ital. Celkem ho těchto pár bodů vystihuje. Ale je i dost žárlivý. Teď musíme být na čas odloučeni, on musel zpět do Itálie, kvůli nemocné mámě, o kterou se stará. Já chci časem jít za ním. Ale teď, jak jsme na dálku, komunikujeme spolu přes WhatsAp a on mi nějak nedůvěřuje. Prý má strach, že si najdu jiného,a nejvíc žárlí na jiné Italy. Zdůvodňuje to tím, že mě opravdu moc miluje a že jsem prý krásná ženská. Že moc dobře ví, jak na mě civí muži. Jak ho mám přesvědčit že miluju jeho? Poraďte prosím, děkuji a hezký den.

    OdpovědětVymazat