Čím doháním Itala k šílenství?




Myslela jsem si, že mi s tímto příspěvkem partner pomůže a dám těch pár bodů lehce dohromady, tak jsem se ho během posezení u apperitiva zeptala, jaké moje zvyky ho dohání k šílenství (zrovna v nedávném příspěvku jsem popisovala, jaký jsou Italové “drama queen”). Místo toho, aby měl radost, že mu konečně dávám neomezený prostor vyjádřit se hezky od srdce, jsem se dočkala trochu jiné reakce, ale taktéž plynoucí hezky od srdce. Pousmál se, upřeně se na mě zadíval svýma  obrovskýma kaštanovýma očima a po chvíli až nezvykle klidně odpověděl: “TUUUUUUUTTO.” 

Aha, tak prý všechno! Možná to bylo tím, že jsem ho minutu předtím dostala do stavu šílenosti, když jsem nerozeznala chutě italského prosciutta, že jedno je sladší a druhé má méně výraznou chuť a tak jsem jen ledabyle na otázku, jaké mi chutná víc, odvětila, že jsou přece stejný. Načež jako vždy následovalo jeho hořekování doprovázené několika gesty, kterých si číšník nemohl nevšimnout, a abych neměla pozornosti málo, začali oba hlasitě s tím jejich “mamma mia”, že se nakonec celý lokál dozvěděl o mé (dle mě zanedbatelné, dle nich zcela podstatné) nevědomosti týkající se jejich národního pokladu v podobě prosciutta. Díky této vzpomínce jsem dnes již natolik seznámena se všemi druhy prosciutta, že radím svým mezinárodním přátelům seznamujícím se s italskou gastronomií, jaký druh je nejlepší a jak správně rozeznat chutě! 

Vzhledem k tomu, že jsme stále spolu a zařizujeme krok po kroku společné bydlení, tak “TUTTO” se asi vážně vztahovalo jen k danému incidentu, kterým jsem si zavinila další faux pas. Tak to mi moc nepomohl s hledáním mé odpovědi. Budu muset vysledovat všechny svoje zvyky, které ho nečiní nejšťastnějším, sama. Mám-li být ale naprosto upřímná, já jsem si jich moc dobře vědoma. Oni totiž jeho reakce nejdou přehlédnout ani přeslechnout, když z něho desetkrát vypadne italsky “proč?!” a k tomu několikrát zahýbe svýma sepjatýma rukama ukazujícíma k zemi, protože si už asi za to vše zasloužím jít do pekla. 



Čím Itala doháním k šílenství? Aneb mých 10 zlozvyků, po kterých by mi nejraději zabalil kufřík a poslal mě zpět směr Česká republika. Alespoň tak dramaticky to v jeho podání v danou chvíli vypadá, když na mě svým italským přízvukem česky řve: 
Barbóóóro, có delás?! Mamma mia! (přepis jeho výslovnosti)



Není sůl jako sůl

Jak jsem se již dříve zmiňovala, uvařit těstoviny není triviální záležitost, kterou zvládne každý. A já i po několika letech praxe chybovala hned od základů. Tou největší chybou, po níž už pravou chuť těstovin prostě nelze napravit, je sůl. Sůl je prostě nad zlato! Těstoviny se totiž musí vařit ve vroucí vodě s mořskou solí, nikoliv s tou normální, kterou používáme na vše ostatní. Pěkně velké krystalky mořské soli a něco tak obyčejného jako těstoviny se změní v naprostou dobrotu! Na tu scénu, kdy jsem se poprvé pokusila uvařit mu těstoviny, nikdy nezapomenu. Vypadalo to asi tak, jako když Jiří Kodet ve filmu Pelíšky pozře nok místo knedlíku. Vtipné to přišlo akorát tak mě, Ital byl pomalu na infarkt!


Voda na vaně a na umyvadle

Což není nic neobvyklého po použití koupelny. Alespoň pro mě ne. Jak jsem ale postupně během našeho soužití pochopila, pro něj je to věc zcela zásadní a jeho hadřík na utírání kapiček vody má vyšší pozornost než já v hezké noční košilce. V té se totiž vždy načekám než můj drahý “vysuší vanu a umyvadlo” do dokonalosti, jen aby tam ta kapička vážně nezůstala! Jeho další kamarádkou je stěrka na sprchový kout, která taktéž plní svoji každodenní důležitou roli a přivádí mého Itala ke spokojenosti více než já. Občas se sama za sebe vážně stydím, protože zažili jste už někoho, kdo žárlí na hadr a stěrku?! Myslím, že zůstávám ojedinělým zoufalým případem. Raději bych žárlila na nějakou sexy Italku, než se porovnávat s domácími potřebami na uklízení! 


Mokré šlápoty 

U toho úklidu ještě zůstaneme. Nevím, jestli jsem až takový ignorant k úklidu, ale nikdy předtím by mě nenapadlo, že mokré šlápoty na zemi, když si z koupelny namířím do ložnice bez bačkor, dokážou někoho tak moc iritovat. To už pak jen vždy s ironickým úsměvem ukazuje na moje mokré ťapky a směřuje mě zpět do koupelny! Vážně nevím, jestli je na úklid domácnosti každý Ital tak moc citlivý, ale když vidím své spolubydlící v Bologni, kteří se po první měsíc snažili natolik, že teď si to vybírám zpátky v podobě jejich odhozených nedopalků cigaret v bidetu, tak to asi ten můj bude nějakou výjimkou. A nechci říkat světlou výjimkou, protože mě ta jeho uklízecí morálka někdy přijde až neskutečně prudérní! Přesto se však vždy musím smát, když mi za pár mokrých šlápot (po vteřině neviditelných) vyčítá, jaký jsem neskutečný prase. Tak asi tedy jsem! Vážně to se mnou není lehké, jak vidíte! On se ale přitom ukazování na koupelnu, kam se mám ihned vrátit, taky směje, takže to asi tak horký nebude.


Ital jako noční živel?

Tím jediným nočním živlem jsem v našem vztahu akorát tak já, Češka! Říká se, že každý lidský jedinec je během dne nejaktivnější kolem hodiny, kdy se narodil. Já přišla na svět kolem osmé večer. A pravdou je, že po osmé hodině mám svou energetickou chvíli, která trvá až do půlnoci. I kdybych za celý den nic neudělala, s jistotou vím, že v tomto rozmezí zvládnu vše dohnat. Kromě mé pracovní aktivity má “happy hour”, jak ji nazývám, souvisí také s vynucením pozornosti. To už není tak pozitivní pro partnera, který už po osmé hodině pomalu nevnímá okolí. A už vůbec není nadšený z toho, že mým jediným okolím v mojí dobu je právě a jedině on. Občas se mnou ještě zvládá držet krok tak do jedenácti, ale pak zcela odpadá. Když do něj asi po desátý žďuchám se slovy, že nemůžu usnout, pokaždé mě jen rukou poplácá se slovy “dormi, dormi” (spi, spi). Domnívala jsem se, že si v tomhle ohledu budeme rozumět a konečně budu mít večerního parťáka, který mě dokáže na ty čtyři hodiny zabavit. Většinou je tak mým jediným parťákem soused Stefano a jeho manželka, kteří se pravidelně v tuhle dobu hádají. Asi se taky narodili oba večer jako já, když mají tolik energie na jejich vyčerpávající hádky týkající se všeho, co Stefano zas neudělal či naopak udělal blbě. Nebo taky horlivě projíždím Pinterest. Jenže z toho je akorát tak další zlozvyk. Mám totiž tendenci se se svým drahým dělit o všechny hezké věci, co mi Pinterest nabídne k prohlédnutí. Zejména pak zařízení interiérů, o které se musím podělit. Já prostě do rána počkat nemůžu! To už pak ale můj drahý chytá hysterické záchvaty, kdy se dokonce posadí, aby mohl pořádně gestikulovat a vyjádřit své rozhořčení. Je mi ho vážně líto, protože denně v šest hodin vstává a já ho nemůžu nechat spát, protože si naprosto sobecky vynucuji jeho pozornost za každou cenu. Tak třeba mě to jednou přejde, dříve než se odstěhuje do vedlejšího pokoje pro hosty. Jakmile nás ale v  létě čeká nějaká skvělá venkovní párty, to je jiná. To vydrží nonstop! 


Piknik v autě

Tak toho se nikdy nedočkám, protože jak jste už mohli z prvních odstavců pochopit, on je vážně vysazený na úklid. U nás rozhodně platí, že se protiklady přitahují, neboť já úklidu naopak moc nedám. Partner je vážně úklidový profík! Zná takových triků a tipů, že by si klidně mohl založit společnost a vést semináře pro nehospodyňky jako jsem já! Ani drobky nemáme na stole po obědě, protože on je postupně sbírá během jídla! Takže na jídlo v autě, kdy se musí soustředit na řízení a nestihne tak moje odpadávající drobečky chytat, nesmím ani pomyslet! Proto autem cestujeme tak dlouho! Mám pravidelné vymezené přestávky na jídlo, a když si spočítáte, že jím pětkrát denně a v jinou dobu než on, takže to máme celkem deset zastávek. Za tu dobu by někdo další se sendvičem v ruce ujel dvojnásobnou vzdálenost! Když je ale unavený a chce už být v cílové destinaci, pak mi alespoň tu tyčinky v obalu a s ubrouskem rozprostřeným na klíně rád dovolí. Nejvíce ale trpí, když jedeme z Česka a mně babička nabalí plnou krabici buchet. Takových tě parádně drobících. Když mě přepadne chuť a začnu jí hledat, pokaždé zjistím, že jí dal na samé dno kufru. A protože vždy vozíme hodně tašek, i když se jedná jen o víkend, vše vyndat a zase zandat pro jednu buchtu se mi vážně nechce a on tak pokaždé skóruje. 


Vše na jednom talíři 

Tohle je můj český zvyk! Když vařím já, tak prostě vše skončí upravené na jednom talíři, nikoliv pět různých chodů na pěti různých talířích, jak to Italové mají rádi. Alespoň tady se mi dostává maximum tolerance a Ital nechává zvyk zvykem. I když má ale vše nandané na jednom talíři, stejně to jí po svém na italský způsob. Nejdříve  si sní samotné maso, pak se vrhne na brambory a nakonec končí salátem. Zpočátku jsem se mu snažila vysvětlit, že když dá vše dohromady, chutná to moc dobře. Ale nepochodila jsem. Jídlo, které si ale nikdy nemůžu dovolit nandat na jediný talíř společně, je steak a těstoviny. To by skončilo v koši. 


Champagne versus Prosecco

Přiznejte se, co v Itálii pijete vy? No samozřejmě, že Prosecco! Jestli se vůbec někdy opovážíte číšníka v Itálii zeptat, co u vedlejšího stolu mají za dobré šampaňské, rovnou se zvedněte a hledejte jiné místo, kde už se pouze a jen ptejte po tzv. Proseccu. Nikdy jsem nepoznala rozdíl v chuti, prostě víno s bublinkami. Kdy jsem ale rozdíl pocítila okamžitě bylo, když jsem si během mojí první rodinné slavnosti v Itálii dovolila utrousit, že to šampaňské chutná skvěle. To jsem doopravdy pocítila hořkost. Nejen národní urážka, ale katastrofa! A tak si to dodnes žehlím domácími dorty, které kvůli svojí neznalosti musím pořád péct, abych byla ta, co dobře peče a ne ta, co nezná Prosecco!



A jako katastrofa vypadá každá situace, po nějakém mém zvyku, přesněji zlozvyku. Přesto se mi nadále dostává maximum trpělivosti od mého partnera, který to se mnou a s mým učením italské kultury ještě nevzdal! Někdy bych ráda viděla jeho sedánky s klukama. Nejsem totiž zdaleka jedinou cizí přítelkyní v jeho skupince přátel. Vzhledem k tomu, že v poslední době se už ani moc v baru na apperitivo neschází, ale organizují celodenní pánské vyjížďky na motorkách, bych řekla, že si kluci vedou moc dobře a ví, jak se správně odreagovat! 




11 komentářů

  1. Že je člověk nejaktivnější v době, kdy se narodil? :D já se narodila 7.30 a rozhodně nejsem žádné ranní ptáče, spíše naopak.. v 7.30 mívám vždy hlubokou půlnoc :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Výjimka potvrzující pravidlo :D Ne, vážně musím říci, že to sedí hodně lidem v mém okolí ať už ráno či večer. Každopádně já mám težká rána asi jako ty :D

      Vymazat
  2. Dnes tu jsem poprvé ale rozhodně ne naposledy. Dlouho jsem nečetla nic tak úžasného a zábavného jako tenhle článek! Život s Italem ve tvém podání musí být jedna velká nekonečná komedie..no pro něho spíše místy drama. :D ale je to supr..takhle poznat zvyky i jiných národností. Můj přítel je poloviční albánec, ale v naší domácnosti to nejde poznat. Není totíž ani pořádně schopný mi sehnat recept na jejich klasiku "pité" :D :D a když chci po něm přeložit nějakou albanskou písničku, to je jen "nevím...nerozumím jím" :D ale s rodinou by po skypu mohl mluvit i hodiny. :D
    Jinak s tím jídlem to mě dostalo. To jsem vůbec netušila, že si Italové vše dávají na jiný talířek. No to by u nás doma neprošlo, máme malý stůl. :D
    A s těmi mokrými šlápoty to chápu. Já taky nejsem žádný expert na úklid, ale také nemám ráda, když přítel vyleze z vany, nevezme si papuče a chodí s mokrými nohy po bytě. To už hned po něm vyletávám jako čert z krabičky. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Ti! :) Potěšilo! Takže o životě s cizincem víš taky své, no je to sranda :D To stolování...my sice máme stůl dostatečně velký, ale komu by se pak chtělo všechno to nádobí uklízet! A děkuji za ty "mokré šlápoty", když vím, že není jediný, tak to nebudu nadále považovat za úchylku a budu se muset polepšit a chodit jen v bačkorách :D! Takže až budu pochválena, že zř ty mokré šlápoty nedělám, odkážu ho na tebe! :) :D

      Vymazat
  3. Článek mě pobavil! :D Jídla na jednom talíři to je nejlepší :D

    OdpovědětVymazat
  4. Tak tenhle článek mě opravdu pobavil ! Taky bych určitě nezvládla rozeznat dvě jiný prosciutta na jednom talíři

    OdpovědětVymazat
  5. Nejaktivnější nejsem v době, kdy jsem se narodila :D :D

    Jinak s Italem bych žít nemohla - asi bychom se navzájem zabili :D

    Inka Lifestyle Blog

    OdpovědětVymazat
  6. Jak moc ti ve spoustě bodech rozumím :))) hlavně s tím spaním, nespaním, ale u mě je to ještě komplikované o to že nemůžu spát ani ráno... a na to jídlo v autě je mám pocit alergický každý muž bez rozdílu věku, značky vozu a národnosti :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já právě předchozí zkušenosti s nikým, komu by jídlo v autě vadilo nemám :D Proto mě to tak zarazilo :D Jinak ti přeji lepší spánek, alespoň ráno tedy, s tím já rozhodně ráno problém nemám :)

      Vymazat
  7. Super článek! ♥ S tím jídlem to mám úplně stejně! Nechápu lidi co jí jídlo po "sekcích". Vždyť všechno dohromady chutná tak skvěle! ♥ Pinterest je závislost prostě. Ujíždím na něm. Možná až moc. :/ :D
    Těším se na další článek! ♥♥♥
    S láskou
    ♥JORIES♥

    http://basic-whitegirl.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat